Santiniho šifra nabízí nejenom objevování, ale procvičí i mozek a logické myšlení
Zveřejněno 10. 6. 2024 13:38
Žil kdysi jeden chytrý a šikovný architekt, původně kameník jako jeho otec. Jmenoval se Jan Blažej Santini Aichel (1677 – 1723) a shodou okolností se počátkem 18. století dostal i na území dnešního Žďáru nad Sázavou, kde tehdy místo zámku stával cisterciácký klášter. Jeho opat Václav Vejmluva si u činorodého architekta objednával jeden projekt za druhým. Coby sehraná dvojice dokázali mnoho a díky tomu je dnes v části žďárského okresu možné obdivovat řadu pozoruhodných staveb ve stylu takzvané barokní gotiky. I když se architekt dožil pouhých šestačtyřiceti let, za třiadvacet let intenzivní práce stihl vytvořit bezmála stovku realizovaných nadčasových projektů, ať už šlo o kláštery, kostely, kaple, paláce a další objekty, a to s využitím číselné a geometrické symboliky či technických zákonitostí.