Zfanatizované veřejné mínění a štvavá mediální kampaň provázely v 19. století soudní proces vraždy mladé dívky z Polné u Jihlavy, nevyřešený případ nakonec skončil justičním omylem.

29. 3.1899 šla devatenáctiletá Anežka Hrůzová jako každý den z práce domů. U lesa Březiny ji přepadl násilník, který ji brutálně zabil a její tělo ukryl mezi stromky blízko cesty. Vzhledem k surovosti provedení činu a skutečnosti, že se vražda odehrála o Velikonocích, na které připadl i židovský svátek Pesach, byla vražda označena jako rituální. 

Na základě nepřímých svědectvích byl z činu obviněn dvaadvacetiletý nepříliš inteligentní mladík Leopold Hilsner z židovské komunity v Polné. Do procesu tehdy na jeho obhajobu vstoupil profesor Tomáš G. Masaryk. Odmítl myšlenku rituální vraždy a označil ji za pověru, která nemá v moderní době místo. Po jeho protestech proti rozsudku smrti a na základě znaleckých posudků bylo rozhodnutí soudu zrušeno.  

V novém procesu zahájeném v Písku v roce 1900 byl však Hilsner obžalován za vraždu další ženy a znovu odsouzen k trestu smrti, ten mu císař František Josef I.  změnil na doživotí. Po 18 letech vězení byl Hilsner propuštěn, ale rehabilitace se nedočkal. Případ nebyl nikdy objasněn.

foto: www.idnes.cz