Baziliku sv. Prokopa postavila stavební huť z Porýní na místě původního kostela svatého Benedikta při někdejším klášteře, a to v první třetině 13. století. Stavba značně utrpěla při obléhání Třebíče vojsky uherského krále Matyáše Korvína v roce 1468 a více než dvě století pak byla používána ke světským účelům jako konírna, obilní sýpka a várna piva. Po obnově provedené v první polovině 18. století byla zasvěcena sv. Prokopovi a znovu začala sloužit církevním potřebám. Dnešní podobu získala bazilika při úpravách, na které v letech 1924–1935 dohlížel architekt Kamil Hilbert. Stavba byla zapsaná na Seznam UNESCO v roce 2003.

Vstupní portál  je jedním ze dvou portálů s figurální výzdobou na území Moravy. Zdvojená osmidílná klenba navazuje na stavební postupy z Porýní, střední kruhové okno v hlavní apsidě s desetidílnou kružbou je jediné původní ze 13 století, dvě postranní okna jsou novogotická. Vedlejší opatská kaple má gotické malby, druhé nejstarší fresky na Moravě. Podobné malby byly dříve pravděpodobně po celé bazilice. K nejcennějším částem patří románská krypta s gotickými prvky, s původní, více než osm století starou výdřevou klenby v polích mezi kamennými žebry. Klenbu krypty podpírá 50 sloupů a polosloupů s různorodými ornamenty.

Foto: Vladimír Kunc, archiv Vysočina Tourism, Jakub Mertl – archiv město Třebíč, m - ARK, David Falát, Roman Šulc