Původní hrad s věží, východním palácem a parkány byl v průběhu staletí postupně přistavován, a to pozdně goticky, renesančně, barokně až do dnešní podoby. Z východní strany byl hrad chráněn hlubokým, uměle vyhloubeným šíjovým příkopem, přes který vedl dřevěný most, který byl v roce 1838 nahrazen kamenným. Hornímu nádvoří dominuje raně gotická válcová věž vysoká 32 m. Během staletí se na hradě vystřídala řada majitelů z významných šlechtických rodů, například Ledečtí z Říčan, Meziříčtí z Lomnice, Trčkové z Lípy, Lobkovicové, Adrian z Enkenfurtu či Thunové. Poté hrad zakoupila císařovna Marie Terezie, která ho následně darovala Řádu šlechtičen v Praze na Hradčanech, který z ledečského hradu a panství udělal pouhé správní středisko. Po ničivém požáru v roce 1879 se hrad již nepodařilo uvést do původní podoby. Tereziánský ústav šlechtičen vlastnil ledečské panství až do konce 1. světové války, kdy panství, včetně hradu, přešlo do správy státu. V roce 1948 přešel objekt do majetku Správy státních lesů, ředitelství v Ledči nad Sázavou. Dne 10. září 1948 byl podán nerealizovaný návrh na možnost vybudování nové správní budovy pro ředitelství a využití hradu jako centrálního muzea středního Posázaví a povodí Želivky. V roce 1951 byl objekt definitivně předán do vlastnictví Čsl. státních lesů, v jejichž majetku zůstal až do 90. let.  

Nynějšími vlastníky hradu jsou společnost Hrad Ledeč nad Sázavou s.r.o., kterou vlastní Město Ledeč nad Sázavou a společnost KOVOFINIŠ s.r.o.

Prohlídkové okruhy

• Muzejní okruh - kombinace expozic vlastivědných sbírek a historických hodin
• Dětský okruh – výstava plyšových medvídků, keříkový labyrint
• Muzeum Jaroslava Foglara - zdokumentovaný život a dílo spisovatele
• Sklářství na Vysočině - historický a umělecký vývoj sklářství v Posázaví a na Českomoravské vrchovině v období od 16. století až do současnosti
• Věž

Foto: Hrad Ledeče nad Sázavou, archiv Vysočina Tourism, m - ARK