Po nedávné rekonstrukci je přístupný veřejnosti, a to od června do srpna, denně 9–18 hodin. Uvnitř najdete expozice věnované koželužství, obuvnictví a životu ve mlýně.

Větrné kolo se točí vždy první neděli v měsíci od 14:00 do 14:30 (za příznivých povětrnostních podmínek).

Kamenný mlýn v třebíčské části, kde se říká Kanciborek, postavili Karel a František Budischowští v roce 1836. Věž, která má v průměru osm metrů, měla být původně dřevěná a spousta okolních mlynářů i tehdejších obyvatel proti ní brojila. Nechtěli přijít o výdělek a báli se, aby lopatky neplašily formanům koně. Ve mlýně mleli smrkové, borové a dubové kůry pro potřeby koželuhů. O padesát let později kůru mlel parní stroj. Za druhé světové války prostor upravila obec tehdy už jako vlastník na nouzové byty, které sloužily až do roku 1977. Nyní je mlýn zrekonstruovaný do původní podoby a je technickou památkou.

Foto: Pavel Rybníček, Roman Šulc