Zámek byl původně pozdně románský hrad a později ho přestavěli na renesanční zámek. Po požáru v roce 1723 byl následně barokně rozšířen a na přelomu 19. a 20. století pseudogoticky upraven.

Areál, hradby i park jsou zapsány na seznam kulturních památek. Významnými rody ve Velkém Meziříčí byli Lichtenštejnové a Lobkovicové. Další majitel, František Harrach byl pobočníkem arcivévody Františka Ferdinanda a kvůli jeho návštěvě zámek elektrifikoval. Dnes vlastí areál rodina Podstatzky-Lichtenstein.

Část zámku využívá Muzeum Velké Meziříčí, které se sem přestěhovalo po druhé světové válce. V osmdesátých letech z něj bylo Muzeum silnici a dálnic. Kolem milénia se soustředí na regionální historii, ale výstava o pozemních komunikacích zůstala zachována. Zajímavostí pro návštěvníky jsou v interiérech například kapesník potřísněný krví Františka Ferdinanda d'Este (sarajevský atentát), psací stůl Marie Antoinetty nebo smuteční náhrdelník Marie Terezie.

Prohlídkové okruhy

• Trasa A – v první půlhodině si návštěvníci v doprovodu průvodce prohlédnou stylově zařízené zámecké pokoje, jako Sarajevský salon nebo Orientální salonek. Druhá část je individuální v muzeu ve druhém patře zámecké budovy
• Trasa B – expozice a výstava muzea ve druhém patře zámku
• Trasa C – kaple s freskovou výzdobou se nachází v jihovýchodní části přízemí a řadí se k pozůstatkům románského hradu, který je součástí dnešní budovy zámku.
• Rytířský sál s freskovou výzdobou - na východní stěně byla odkryta malba znázorňující souboj černého rytíře a rytíře z Meziříčí, který nese štít s erbem pánu z Meziříčí. Tento rytířský souboj je datován již před rok 1300.

Foto: archiv města Velké Meziříčí, archiv Vysočina Tourism, Daniel Balogh, Ivo Svoboda, Květa Hladíková, Pavel Pavelka