V 16. století si nechal v Přibyslavi vybudovat lovecký zámek v renesančním slohu Zachariáš z Hradce, který se významně zasadil hlavně o přestavbu Telče a telčského hradu na renesanční zámek.

Zámek byl postaven na místech, kde stával starý a zpustlý hospodářský dvůr, který patřil k původnímu Přibyslavskému hradu. Původně lovecký zámeček a letní panské sídlo si nechal Zachariáš z Hradce postavit ve stylu italské renesance, kterou až do přestavby roku 1975 připomínal původní arkádový ochoz tvořený sloupořadím toskánského charakteru na druhém nádvoří.   

Zámecké sídlo bylo v 18. století rozšířeno o dnešní první nádvoří ve slohu barokním. Třebaže zámek dvakrát vyhořel, byl vždy opraven. Po druhém požáru vtiskla oprava objektu a jeho fasádě pozdně klasicistní podobu. Vedle části na druhém nádvoří, kterou využívali majitelé panství, byly na prvním nádvoří zřízeny kanceláře hospodářské správy panství polensko – přibyslavského a služební byty pro rodiny panských úředníků.

V polovině dvacátých let dvacátého století získalo své prostory v nejstarší části zámku, na druhém nádvoří, také městské muzeum.  Z původního zámku se dochovalo pouze sloupořadí na druhém nádvoří a jedna klenutá místnost, kde se nachází i malá regionální výstavka a základní kámen s letopočtem 1560.  

V současné době na zámku sídlí Centrum hasičského hnutí Čech, Moravy, Slezska a Hasičského muzea. V sálech stále expozice je dokumentovaná problematika požární ochrany i poslání hasičů v České republice.

V parku přibyslavského zámku stojí jezdecká socha Jana Žižky od Bohumila Kafky. Sochař navrhl v roce 1931 sochu pro Žižkův pomník v Praze na Vítkově. Tato přibyslavská vznikla jako menší zkušební odlitek v roce 1935, její výška je 290 centimetrů. Byla slavnostně odhalena v roce 1957. Socha na Vítkově je vysoká devět metrů.

Foto: archiv Vysočina Tourism