Původní jádro Třeště vzniklo na přelomu 12. a 13. století na potoku Třeštici, kde se křižovaly dvě obchodní cesty. Založení městečka Třeště s jeho židovskou obcí souviselo nepochybně s objevením a královským dolováním stříbra na Jihlavsku. V průběhu dalších století Třešť několikrát změnila majitele, patřila rodu Šternberků, Vencelíků, nejdéle ji vlastnili Herbensteinové a posledních sto let do roku 1945 patřila rodu Wenzel-Sternbach. Na konci druhé světové války zde došlo k povstání, které bylo potlačeno oddílem SS a poté bylo popraveno 57 zdejších občanů.

Po bývalé židovské obci se zachovala empírová synagoga, vystavěná po velkém požáru města v roce 1824. V ghettu stávalo na sedmdesát domů.  S třešťským židovstvím souvisí pobyty Franze Kafky ve městě. Pobýval u svého strýce Siegfrieda Löwyho a pravděpodobně tu vznikl i jeho román Venkovský lékař. Židovský hřbitov musel být dvakrát rozšířen a celkem se tam nachází kolem 1200 barokních a klasicistních náhrobků s hebrejskými nápisy. Nejstarší z nich je datován do roku 1705.

Nejstarší památkou v Třešti je kostel sv. Martina, u kterého se nachází také fara, kaplanka a také kostnice. Od něj vede pak křížová cesta se čtrnácti zastaveními až k Šibeničnímu vrchu. Filiální kostel sv. Kateřiny Sienské byl založen v 16. století jako německý luteránský kostel. Na vnější zdi je renesanční náhrobek rytíře s erbem polovičního lva.

V městském muzeu zaujmou návštěvníky doklady lidového třešťského betlemářství, které se v městečku rozvíjelo od 18. století. Původně jen kreslené a kolorované figurky přešly v průběhu 19. století k náročnému řezbářskému provedení.

Foto: město Třešť, archiv Vysočina Tourism, m - ARK