Posázavská cyklotrasa: ve stopách skautů, trampů i permoníků

V délce 250 km se vine Posázavská cyklotrasa od pramene řeky Sázavy na Vysočině až po její ústí do Vltavy pod Prahou.

Kontakt

Koruna Vysočiny, z.s.
nám. Republiky 294/24
59101 Žďár nad Sázavou 1
region Žďár nad Sázavou
Volné pokoje
Délka trasy: 110 km
Výchozí místo: Velké Dářko
Cílové místo: Zruč nad Sázavou
Povrch/terén: Silnice III. tř., asfalt, cyklostezky, lesní a polní cesty
Typ kola: horské, trekové
Období: léto

Ačkoliv je Posázaví typický pojem pro střední Čechy, řeka zanechává svoji dlouhou stopu právě ve své pramenné oblasti Vysočiny, kde horní část jejího toku navléká na svou stříbrnou nit proslulá města Žďár nad Sázavou, Přibyslav, Havlíčkův Brod, Světlou a Ledeč. Dokonce i legendární příběhy Posázaví, jako jsou Foglarovi Hoši od Bobří řeky a jejich Sluneční zátoka nebo trampsky proslulá Stvořidla, náleží ke krajině Vysočiny.

Sázava také není tou vodácky proslulou řekou, ale nejprve malým potokem a poté romanticky meandrující řekou v údolí plném historie, hradů, zámků, mlýnů a vesnických samot i celých městeček. Vodáci na její hladinu nasedají nejdříve na peřejích Stvořidel, a když je příliš sucho, tak až pod skalami ledečského hradu. Trampové ji samozřejmě znají po celém toku, i když nejraději mají část od Stvořidel dál.

Mezi Světlou a Čerčany u Benešova se tu navíc údolím řeky klikatí jednokolejná železnice, trampy přiléhavě nazvaná Posázavský pacifik. A co cyklisté? Ti mohou nasednout k posázavskému putování nejvýše – už od Žďárských vrchů. Pravda je, že údolí není vždy pro kolo sjízdné a zachovalo si místy pěšácký charakter. O to víc zajímavých míst může cyklista navštívit i v širším okolí řeky.

Náš tip na vícedenní putování si vybere 110 km horní části Posázavské cyklotrasy od Velkého Dářka u Žďáru do Zruče a zve vás na seznámení s „méně známým“ Posázavím. Celá trasa se dá rozdělit buď na třetiny s noclehem například v Havlíčkově Brodě a u Stvořidel, nebo na 2 dny a půlit ji třeba ve Světlé nad Sázavou.

Řeka Sázava pramení uprostřed Žďárských vrchů na evropském rozvodí mezi Herálcem a Vojnových Městcem. Sem se na kole moc nedá. Proto naše putování začne u největšího rybníka Vysočiny – Velkého Dářka, kterým Sázava protéká.

Posázavská cyklotrasa č. 19 zase začíná v Lísku u Bystřice n. Pernštejnem, kde se napojuje na Pražskou cyklotrasu č. 1. Ale tento kout navštívíme na výletě po EV4. Trasu tedy zahájíme na hrázi Velkého Dářka a podél toku Sázavy se vydáme do Žďáru nad Sázavou, kde projedeme příměstským rekreačním areálem Pilák a po chvilce se nám zjeví Zámek Žďár nad Sázavou a nad ním se tyčí unikátní poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Po cyklostezce budeme pokračovat pořád podél Sázavy.  

S pomocí značení prokličkujeme po cyklostezkách ulicí Brodskou směrem na Hamry. Projedeme celou obcí až k penzionu Najdek, kde řeku překročíme a kde nastává první část jízdy po asfaltce lesy nad řekou až do Sázavy. Přes řeku uvidíme Šlakhamr, památku Technického muzea v Brně, která nám v rámci své expozice odvypráví část příběhu řeky Sázavy. Cyklotrasa pokračuje nad řekou a po náspu bývalé železniční trati nás dovede do Sázavy. 

Na dolním konci Sázavy nás čeká parádních 10 km na cyklostezce zřízené na drážním tělese bývalé železnice. Ta nás dovede až do Přibyslavi, kde za návštěvu určitě stojí zámek. Další úsek údolí obsadila železnice a frekventovaná silnice č. 19, jež je pro cyklisty nebezpečná, a proto si vyšlápneme poprvé od řeky do kopců. Přes Utín, Dlouhou Ves a Bartoušov se spouštíme do Havlíčkova Brodu, největšího města na naší trase.

Foto: m-ark, Aleš Motejl