Volné pokoje
Betlémská tradice v Třebíči
Podle nepodložených pramenů betlémy vznikly na církevní půdě dnešní Itálie. Významným impulsem mohla být půlnoční mše zorganizovaná sv. Františkem v roce 1223, k oltáři tehdy přivedl živého osla a volka. Na našem území šířili betlémy jezuité a františkáni, kdy byly součástí rekatolizačního programu a od 16. století se postupně stávaly součástí kostelů. Díky jejich velké oblibě u prostých lidí přežili i Josefínské reformy, které na konci 18. století přinesly zákaz vystavovat betlémy v kostelích, kde údajně, odváděly pozornost od obřadu. V té době již ale pronikaly do domácností, kam reformní nařízení neměly přístup a vznikla tak pestrá tradice betlémářství v Čechách.
Základy betlémařské tradice na třebíčsku pochází z konce 18. století. Jakýmsi "praotcem" papírových betlému byl Pavel Kašpar Papírník, který si z vojny v Itálii dovezl dvě papírové figurky z betléma. Své betlémy skládal z vystřižených figurek tištěných archů. Malované figurky začal do betlémů tvořit František Hartmann, který se považuje za druhého nejstaršího reprezentanta třebíčských betlémářů. Jeho figurky můžete najít v expozici třebíčského Muzea Vysočiny společně s dílem dalšího významného tvůrce Antonína Čelouda.
Třebíčské betlémy zaznamenaly horácké kroje, jejich detaily a v rukou malovaných muzikantů specifické tvary historických nástrojů. Jsou tak významným etnografickým pramenem. Mnoho figur má také spojitost s textem lidových koled.
Tradici třebíčských betlémů představuje od prvních adventních dnů do konce vánočních svátků Muzeum Vysočiny Třebíč. Během návštěvy muzea rozhodně nesmíte minout baziliku svatého Prokopa, která je součástí zámeckého areálu, kde muzeum sídlí. Tato UNESCO památka patří k významným sakrálním objektům a připomíná vznik nejstaršího benediktýnského kláštera (1104) na Vysočině.
Foto: denik.cz
Kontakt
Období: | léto |
Nebyla nalezena žádna položka.