Staré cesty vedly českou kotlinou už od pravěkých dob. Nevedly údolími, protože ta byla zamokřená, ale planinami a prostupnými lesy. Pravěká Haberská stezka je v písemných pramenech doložena od počátku 12. století. Dálková komunikace se nazývala podle místa svého vyústění z pomezního - historického rozdělení Čech a Moravy.

Sehrála důležitou roli při osídlování a vývoji celého regionu. Za doby Přemyslovců spojovala Znojemsko s Prahou. Vedla od Laa an der Thaya přes Znojmo, Moravské Budějovice, Čáslavice, Římov, Chlístov, Heraltice, Zašovice, Brtnici, Jihlavu, Polnou, Havlíčkův Brod, Habry, Golčův Jeníkov, Čáslav, Kolín až do Prahy.  V minulosti cesta svou polohu různě měnila. Vznikem Císařské silnice ( panování Marie Terezie) Haberská cesta zanikla úplně.V době středověku bylo bezpečného cestování, které by ochránilo cestující před před dravou zvěří a loupežívými skupinami, prioritou. Na stezkách vznikala opevněná sídla,mezi kterými kupci cestovali a přečkávali noc. Cestující samozřejmě vyžadovali i služby pro sebe a svá zvířata: přenocování, jídlo, ustájení... Služby zajišťovali řemeslnící, zemědělci. Podél Haberské stezky se usazovali také židovští obchodníci, kteří zde nacházeli příležitost pro své živnosti. 

Foto: Kamenný most u Lutriána ve Věžnici se nachází na jednom z nejdůležitějších spojení raně středověkého českého státu, které zajišťovala Haberská stezka, Obec Věžnice.

Foto: obec Věžnice