První zmínky o židovském osídlení Jihlavy pochází z poloviny 13. století. Židovská obec se formovala od roku 1345, a to z nařízení Karla IV., aby Jihlavští přijali Židy do města. Ghetto se nacházelo západně od hlavního náměstí. Stála tam synagoga a vedle židovská škola.

Za dob husitských válek se v Jihlavě usadili Židé vyhnaní z Rakouska. Jelikož byli ale nařčeni se spolupráce s husity, byli vypovězeni a všechen majetek museli nechat za hradbami. A i když se do Jihlavy pár rodin opět dostalo, znovu byli vypovězeni. Židé se tam objevovali jen na některých trzích, za což museli platit.

Bydlet a pracovat v Jihlavě mohli Židé ke konci 18. století, i když jim to znemožňovaly stále platící zákazy. Do konce 19. století tam ale bydleli skoro patnáct set židovských obyvatel. Po první světové válce to byla jen už tisícovka. V roce 1939 pak byla synagoga vypálena a později zbourána. Na místě, kde stávala, je dnes Park Gustava Mahlera. Další součástí židovské obce v Jihlavě byly historické židovské domy, jež byly mezi 60. a 70. léty zbourány. Jedinou dochovanou památkou této obce tedy zůstává židovský hřbitov. Tragédii tisíce jihlavských Židů z druhé světové války připomíná památník.