Původní zmínky o Havlíčkově Brodě na řece Sázavě lze dohledat na počátku 13. století. Původní osada při stříbrných dolech se stala městem s královskými právy. Za dob husitských válek se tam usadil král Zikmund, ovšem Jan Žižka Brod dobyl, což bylo jedno z jeho posledních vítězství.

Od roku 1990 je historické jádro Havlíčkova Brodu chráněnou památkou. Nejznámějším domem na náměstí je Havlíčkův dům, kde se nachází Muzeum Vysočiny a také památník Karla Havlíčka Borovského. Ten zde žil až do svého vyhoštění do Brixenu. Havlíčkův Brod má také dvě radnice. Ta stará má věž s hodinami a ve výklenku renesančního štítu stojí kostra podle pověsti o proradném hlásném Hnátovi. Uprostřed náměstí stojí kašna se sochou Tritona a barokní morový sloup z roku 1725. Na náměstí vykukuje také zpoza rohu kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 13. století s věžními hodinami, které mají místo dvanácti číslic čtyřiadvacet. Okolo náměstí se také nachází zbytky městských hradeb, středověká Štáflova chalupa a park Budoucnost.

Kromě osobnosti Karla Havlíčka Borovského, podle kterého získal v roce 1945 původně Německý Brod svůj název, tu žili další slavní lidé. Tamní gymnázium navštěvovali například Josef Dobrovský, Bedřich Smetana nebo Jan Zrzavý. Na konci 19. století tam působil Vilém Kurz, zakladatel Klubu českých turistů.

Centrum města je bezbariérově přístupné včetně parkovacích míst pro invalidy.

Foto: MIC Havlíčkův Brod, Vladimír Kunc, OKPPCR Kraje Vysočina