První věrohodné záznamy o Přibyslavi pocházejí z poloviny 13. století, kdy se stala po Jihlavě druhým nejvýznamnějším nalezištěm stříbra v českých zemích. Po objevení stříbrné rudy v Kutné Hoře se původně hornické město mění, pod místním hradem se rozvíjí zemědělství, řemeslnictví a obchod. Těžba stříbra končí během husitských válek.

Na začátku října 1424 přitáhli k městu husité v čele s Janem Žižkou. Utábořili se u Šenfeldu (dnešní Žižkovo Pole) a město obléhali. Jan Žižka 11. října téhož roku u Šenfeldu umírá. Následně jeho bojovníci město dobyli, hrad vypálili a několik desítek obránců popravili upálením. Přibyslavský hrad husitům sloužil jako základna pro výpady na Moravu až do bitvy u Lipan, kdy husité město opustili. V následujících desetiletích hrad postupně zanikl.

V pobělohorské době město spravovala knížata z Ditrichštejnu.

Přibyslav byla několikrát postižena nejen válkami, ale také ničivými požáry. V roce 1767 vyhořelo téměř celé město včetně věže, fary, školy, špitálu a střechy kostela.

• Zachariáš z Hradce zde vybudoval renesanční zámek, který po častých požárech získal barokní a klasicistní úpravu. Zámek dnes připomíná dobu svého vzniku pouze renesanční omítkou. V současné době zde můžete navštívit hasičské muzeum a prohlédnout si park, kde stojí jezdecká socha Jana Žižky od Bohumila Kafky. Sochař navrhl v roce 1931 sochu pro Žižkův pomník v Praze na Vítkově. Tato přibyslavská vznikla jako menší zkušební odlitek v roce 1935, její výška je 290 centimetrů. Socha na Vítkově je vysoká devět metrů.
• Nejstarší dochovanou historickou památkou Přibyslavi je středověká štola. Razili ji asi před šesti sty lety. Najdete ji nedaleko řeky Sázavy – pod farou.  Je dlouhá zhruba osmdesát metrů a má několik odboček. Přístupná je pouze v září, během Přibyslavských slavností.
• Barokní kostel sv. Jana Křtitele byl vystavěn v polovině 18. století na místě původního kostela, který byl vypálen za husitských válek.
• Gotická věž z 15. století patřila ještě k původnímu hradnímu opevnění. Tyčí se do výšky 31 metrů. Vchod do ní je umístěn ve výšce sedm metrů, původně k němu vedly dřevěné schody, které se daly v případě nebezpečí lehce odstranit.

Foto: Vladimír Kunc, archiv Vysočina Tourism, město Přibyslav